„Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chrání, jak by se mi klaněl.“
Citát Josefa Kaluse vyrytý na zvonu
V Beskydech, podobně jako i v jiných regionech, se v dávných dobách stavěly zvoničky. Jejich zvonění odměřovalo denní dobu, svolávalo k modlitbě a varovalo před nebezpečím. Dnes už většina z nich tiše stojí a již jen coby turistické atrakce podávají svědectví o někdejším způsobu života a řemeslné zručnosti svých stavitelů. Jejich původní účel už jakoby v dnešní uspěchané době neměl své opodstatnění.
Občanské sdružení Naše Beskydy již řadu let bojuje proti něčemu, co na první pohled vypadá jako něco stěží představitelného – otevření několika černouhelných dolů přímo v srdci moravskoslezských Beskyd. Tento nápad vznikl v době normalizace, nicméně nebylo od něj upuštěno ani po revoluci; naopak, v poslední době byla v tichosti podniknuta řada kroků k započetí těžby. Záměr je natolik reálný, že by se měl v Beskydech opět ozvat varovný zvon. Proto nás sdružení Naše Beskydy v létě roku 2009 požádalo o návrh nové zvoničky.
Cílem bylo vybudovat stavbu, která bude symbolizovat odhodlání zdejších lidí nedopustit přírodní a kulturní devastaci svého regionu. Zvoničku, která bude jasně vyjadřovat dobu svého vzniku, nicméně zároveň bude poukazovat na místní tradici. A v neposlední řadě vytvořit místo, na kterém by se člověk mohl zastavit a tiše rozjímat nejen nad krásou okolních hor.
Pro stavbu zvoničky bylo záměrně vybráno místo v unikátní lokalitě Horečky na pomezí obce Trojanovice a města Frenštát pod Radhoštěm. V nedalekém hostinci Rekovice se narodil Antonín Bača Horečka, který se nejvíc zasloužil o vznik obce Trojanovice a její samosprávu v roce 1748.
Zvonička sestává ze dvou objektů. Samotnou zvonici tvoří trojnožka, která připomíná místní zvonice z dob, kdy ještě nebyly integrovány do kapličky. Doplňuje jí mírně asymetrický objekt s tradiční siluetou domu se sedlovou střechou, jenž se otevírá směrem k cestě vedoucí kolem nedalekého hostince. Kolemjdoucí jsou tak zváni ke vstoupení dovnitř, zastavení a vychutnání si průhledu na kopec Velký Javorník nebo na strom, stojící na pomyslné spojnici zvoničky a černouhelných těžebních věží ve Frenštátě p. R.
Konstrukci tvoří pětice dřevěných rámu opláštěných zevnitř dřevěnými deskami a zvenku tradičním šindelem. Je smutným paradoxem, že jsme při návrhu zvoničky museli přihlížet ke skutečnosti, že bude stát na potenciálně poddolovaném území.
V tuto chvíli je zvon rozhoupáván táhlem, které je na zvoničku instalováno jen při slavnostních příležitostech. V budoucnu bude instalováno elektrické zvonící zařízení, které, za symbolický poplatek, umožní komukoliv zazvonit dolům v Beskydech umíráček. Zároveň se chystá úprava bezprostředního okolí.
Zvonička vznikla díky podpoře celé řady okolních obcí (jejichž jména jsou vyryta do zvonu), sdružení, organizací, firem i jednotlivců. Základní kámen byl slavnostně poklepán ministrem životního prostředí Janem Dusíkem v únoru 2010 a na stavbě se v dubnu a květnu podílely desítky dobrovolníků. Zvonička byla „otevřena“ a požehnána 15. května 2010 u příležitosti 3. výročí uzamčení země Valašské na 100 roků.
